Novinky

Návrh pokoje pro dva bratry, kteří rádi hrají hry na konzoli playstation, jsem Vám už představovala. S realizací se čekalo na konec topné sezóny, kvůli přemístění topení.

                Samotný průběh se obešel bez větších problémů. Maminka Zuzka, jako vzorná klientka, řešila každý detail návrhu. Doplňky koupili v Ikee podle mého manuálu. Pro židle si dokonce dojeli až do Brna, protože v Praze je neměli skladem a nechtěli riskovat jejich vyprodání. Bylo potřeba ještě sladit malíře, elektrikáře, topenáře a pokladače koberce, což je na jeden pokoj dost řemeslníků. Díky dobrým kamarádům tatínka a pestrosti jejich povolání se podařilo vše zajistit tak, aby na sebe krásně navázali a připravili pokoj pro truhláře. Borci z Kosiček splnili slovo a v dohodnutém termínu byli nastoupeni k montáži nábytku předem vyrobeného na míru v jejich dílně dle mého návrhu. Ten samý den jsem přijela na kontrolu a zároveň pomohla s lepením dekorací na stěnu a drobnou úpravou výmalby. Starší Filip mi perfektně pomáhal, a ještě mi stihl být fotografem i kameramanem v jedné osobě. Klobouk dolů, Filipe. Chyběl už tedy jen textil a pár detailů a dodělávek od truhlářů.

                Se souhlasem rodičů jsem zajistila profesionální fotografku k nafocení celého díla. Povlečení jsem měla sice už vyrobené, ale aby si zachovalo svůj původní stav, usoudili jsme, že jej necháme až na focení. V ten den jsem přijela o dost dříve, abych ještě na místě zkrátila závěsy a připravila pokoj k focení. Aranžovali jsme textil na základě rad mých kolegyň ve stylu: „právě jsem vstal z postele“. Proběhla i snaha o styling ostatních doplňků a hraček, ale zjistila jsem, že to opravdu není zase taková sranda, jak jsem si myslela. Fotografka přijela načas, a dokonce sama řídila celou cestu až z Prahy, přestože má ještě velice čerstvý řidičák. V Hradci se děly divy… zvonek sám zazvonil právě v momentě, kdy už byla u domu, aniž by věděla, jak se klienti jmenují. Já z dálky mačkala bzučák na otevírání dveří a volám Pájo, Pájo, jsi to ty?  To zase zmátlo Páju, která si v duchu říkala, že ji asi vyhlížíme z okna. Vážně jsme ji nevyhlíželi, asi telepatie.
Musím ještě zmínit rodinného mazla, králíka Cipíska. Náhodou dokonale hraje do barev pokojíčku, a tak tedy zapózoval na pár snímcích jako živý model a zase si šel po svém. Nejvíc ho ale zaujaly závěsy, za které se rád během focení schovával a dělal, že tam vůbec není.

                Spolupráce se Zuzkou a její rodinou byla opravdu výjimečná a pro mě velice přínosná. Moc bych si do budoucna přála víc takových klientů, kteří budou chtít dovést můj projekt do zdárného cíle. Tou nejlepší odměnou a zadostiučiněním je spokojenost na všech stranách. Hodnocení Zuzky na sociálních sítích je toho důkazem. Za to všechny momenty realizace a hromada stráveného času prostě stojí…